Vídeňské metro (německy Wiener U-Bahn) má za sebou bohatou historii, která vede daleko do minulosti a je úzce spojena s provozem vídeňské tramvaje a městské železniční dráhy.

První část městské železniční dráhy ve Vídni byla zprovozněna 11. května 1898. Po dráze tehdy jezdily vlaky s parní lokomotivou. Elektrifikace městské železniční dráhy se datuje do roku 1925. Asi o půl století později městská železniční dráha dala vzniknout vídeňskému metru.

Metro ve Vídni vzniklo právě na vybraných tratích již existující městské železniční dráhy. Její linky určené k tomuto účelu byly samozřejmě modernizované. Doposud je zachováno a pro provoz metra používáno několik úseků železniční dráhy postavených v letech 1898-1901.

Moskevské metro je jedna z nejvelkolepějších staveb z doby SSSR. Dodnes patří k nejlepším na světě co do konstrukčních vlastností i architektonicko-umělecké výzdoby. Není proto divu, že několik stanic metra figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO. Na svoji první podzemní cestu vyrazila souprava moskevského metra dne 15. října 1934 v pozdních večerních hodinách. První souprava sestávající ze dvou vozů typu A (první domácí konstrukce) projela ze stanice Komsomolskaja do stanice Sokolniki po jedné koleji.

Idea výstavby metra v Paříži vznikla v roce 1855 a o rok později byl magistrátu předložen k posouzení jeho první plán. V následujících letech byly pravidelně předkládány další projekty k posouzení úřadům a veřejnosti. V roce 1896 byly ulice Paříže přetíženy dopravou, navíc se blížila Světová výstava v roce 1900. Proto městská rada 7. července 1897 po dlouhých debatách přijala přepracovaný projekt pařížského metra z roku 1896.

Dne 30. března 1898 byl vydán Zákon o výstavbě šesti linek metra a v listopadu začala stavba první linky. Bylo nutné stihnout všechny práce k datu zahájení Světové výstavy v Paříži 14. dubna 1900, avšak kvůli velkému objemu prací a složitosti stavby metra byla první linka zprovozněna s tříměsíčním zpožděním.

Historie pražského metra je úzce spojena s výstavbou podpovrchové tramvaje. Stavba první trati této tramvaje byla zahájena 7. ledna 1966 v Opletalově ulici. Po rozsáhlém jednání však bylo usnesením československé vlády z 9. srpna 1967 rozhodnuto místo stavby prvního tunelu podpovrchové tramvaje stavět v Praze metro. Ražba prvního tunelu metra začala 20. ledna 1969 z ulice Štětkovy směrem k náměstí Hrdinů v lokalitě Pankrác.

Helsinské metro je v současné době nejsevernější na světě a je jediné ve Finsku. Idea stavby metra v Helsinkách byla schválena Výborem pro plánování a výstavbu v roce 1958. První projekt byl připraven v březnu roku 1963 a měl celkem 108 stanic. Po dlouhých diskusích 7. května 1969 městská rada rozhodla postavit pouze jednu linku metra: Kamppi — Itäkeskus.

První fáze výstavby metra v Helsinkách byla zahájena v září roku 1969. Zkušební úsek trati z depa (čtvrtˇ Helsinky Roihupelto) do Herttoniemi byl dokončen v roce 1971. Ve fázi testování se však projevilo několik problémů včetně nedostatků týkajících se kolejových vozidel metra. Všechny generální práce byly dokončeny k roku 1977, ale zprovoznění první linky metra trvalo ještě zhruba pět let.

Autor knihy: Boris Kogut
Vydavatel: Boris Kogut, Sorte CZ, s.r.o.

Formát knihy: 330 x 250 mm, šitá vazba v tvrdých deskách.
Počet stran:  248
Datum publikace knihy: 2019

Jazyky: čeština, angličtina, francouzština, ruština.
Náklad: 2 000 výtisků.
Doporučená cena:  2000 Kč (Euro – countries 79€, UK 70£ )

Adresa: Sorte CZ s.r.o., Petržílkova 1436/35, Praha 5, 158 00, Česka Republika
Kontaktní telefon: + 420 775 977 591
E-mail: reklamakogut@gmail.com
Oficiální stránky knihy: www.boriskogut.cz
ISBN 978-80-270-3076-7

Podmínky ochrany osobních údajů

Všeobecné obchodní podmínky

Menu Offcanvas CZ